9 Jin Tingbiao (attrib.) Ťin Tching-piao (připsáno)Album arhatů a nesmrtelných

Album zachycuje galerii deseti buddhistických arhatů a nesmrtelných taoistické tradice provedenou pečlivou tušovou kresbou v technice paj-miao („bílá kresba"), v níž je celá kompozice nesena jemnou linií bez koloristického modelování. Každý list představuje osobitou meditační postavu v krajinném prostředí: poustevníka opřeného o zauzlovanou hůl pod borovicí, mnicha v lotosové pozici na skalním výběžku, asketu s krotitelským tygrem, luo-chana opírajícího se o démona vodního živlu, drakem doprovázeného nesmrtelného a další ikonografické typy z tradičního souboru osmnácti arhatů a osmi nesmrtelných. Postavy jsou modelovány s obdivuhodným cítěním pro proporce, výraz tváře a fyziognomii; záhyby oděvu jsou kresleny s kaligrafickou plynulostí, drobné atributy (číše, růženec, mušle, tykev) jsou provedeny precizní miniaturní linkou.

Ťin Tching-piao patří k vrcholným dvorním malířům období Čchien-lung. Pocházel z rodiny profesionálního malíře z Wu-čchengu v provincii Če-ťiang. Když císař Čchien-lung roku 1757 podnikl jihočínskou inspekční cestu, předložil mu Ťin Tching-piao album s arhaty, které panovníka zaujalo natolik, že malíře povolal do dvorského ateliéru. Zde Ťin pracoval téměř výhradně na dvorních zakázkách až do své smrti roku 1767. Jeho specializací byly buddhistické a taoistické náměty (arhati, nesmrtelní, scény ze života Buddhy) provedené technikou paj-miao, která čerpá ze severosungské linie zavedené Li Kung-linem (1049–1106) a karikujícího figurálního stylu počátku 17. století. Ťinovy autografy jsou dnes uchovávány zejména v Palácovém muzeu v Pekingu, v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji a v Muzeu provincie Liao-ning.

Toto album je co do koncepce, řemesla a ikonografického repertoáru s Ťin Tching-piaovou tvorbou plně srovnatelné — autor zjevně ovládal ortodoxní mistrovský repertoár dvorského figurálního malířství poloviny 18. století. Sinologická analýza však naráží na drobné, ale významné problémy: některé pečetě otištěné u signatur nejsou s autografními pečetěmi Ťin Tching-piaa, jak je známe z dochovaných dvorských obrazů, plně slučitelné, a celkové pojetí jednotlivých listů — především konzervativnost gesta a jistá rytmická opakovanost — vyvolává otázku, zda nejde o práci některého z Ťinových dvorských spolupracovníků (Jao Wen-chana, Ting Kuan-pchenga), kteří v dvorském ateliéru pracovali ve stejných žánrech a pod císařským vedením často provázeli starší jméno svým štětcem. Atribuce „připsáno Ťin Tching-piaovi" tuto situaci odráží: album je dílem nejvyšší kvality vázaným na mistrovo jméno, jehož finální autorská identifikace zůstává otevřenou otázkou dalšího výzkumu — zejména paleografického posouzení pečetí na originále.

V evropském sběratelském prostředí jsou alba s touto kombinací dvorského žánru, mistrovského provedení a doloženého autorského jména výjimečně řídká; nabízené dílo představuje mimořádnou příležitost.