11 Autor neznámý Sokol

Sokol stojí svisle na vodorovné větvi přetínající kompozici přibližně v polovině výšky obrazu. Na levém pařátu má lovecký kroužek se stužkou, jež visí dolů a je provázána se zlatavým řetězem; pokračuje rudá stužka a další řada zlatých kroužků až k větvím v dolní části kompozice. Sokol se mírně naklání směrem k této svislici, která mu zatěžuje nohu — naznačuje se tak, že jde o loveckého sokola, jenž uletěl. Štětcová práce je přesná a pečlivá, modelace pera detailní, postoj zvířete vyvážený mezi pohotovostí a klidem.

Malba pokračuje v tradici sokolnické malby jihosungské dvorské akademie, v níž patřil dravec k oblíbeným ikonografickým typům — zčásti z reprezentačních důvodů (sokolnictví bylo aristokratickým sportem), zčásti z ochranných (sokol jako přemožitel zlých sil). Tato linie byla v mingské éře přijata a kanonizována zejména v dvorské akademii za éry Süan-te (1426–1435) a Čcheng-chua (1465–1487). Datace nabízeného svitku do dynastie Ming odpovídá kvalitě hedvábí, charakteru kresby a slohové analýze peří. Císařská pečeť při horním okraji je zřejmě apokryfní — typografie znaků a forma otisku neodpovídají autentickým dvorským pečetím.