31 Lin Fengmian 1900 – 1991 Lin Feng-mienDivoká husa nad rákosím

Komorní kompozice v autorově nezaměnitelném čtvercovém formátu zachycuje divokou husu letící nízko nad rákosovým porostem. Husa je provedena jistou linkou jež redukuje anatomii ptáka do ostrých plošných tahů; rákos je modelován svislými tušovými pruhy s rytmikou, jež evokuje jak hudební intervaly, tak vrstvení barev v moderním francouzském malířství. V pozadí se v rytmickém pásmu otevírá nízký horizont mlhy a vodní hladiny, vyplněný tlumenou paletou modrošedých a okrových tónů.

Lin Feng-mien je spolu s Sü Pej-chungem druhou ústřední postavou čínské moderní malby 20. století — a zároveň jeho protipólem. Pochází z chudých poměrů v provincii Kuang-tung; v letech 1919–1925 studoval ve Francii (Dijon, Paříž, posléze Berlín), kde se osobně setkal s avantgardním evropským malířstvím — Matissem, fauvistickou paletou, expresionismem, kubismem —; po návratu do Číny byl ve svých 27 letech jmenován ředitelem nové Akademie umění v Chang-čou (1928). Po této výjimečně časné akademické kariéře se v 50. letech jeho životní osudy zkomplikovaly; za kulturní revoluce byl zatčen, přes čtyři roky vězněn, jeho ateliérová tvorba zničena (sám malíř před zatčením spálil tisíce vlastních obrazů, aby je uchránil před politickou interpretací). Zemřel v Hongkongu v roce 1991. Jeho zralý styl — syntéza čínské tušové tradice se západním modernistickým výrazem v charakteristickém čtvercovém formátu — patří k nejoriginálnějším jevům čínského malířství 20. století.

Námět husa nad rákosím je v jeho tvorbě tématem hluboce lyrickým, jenž navazuje na klasickou čínskou tradici „ptáků a květin" (hua-niao) a zároveň ji modernizuje vlivem evropského syntetického vnímání plochy. Lin Feng-mien je zastoupen v Šanghajském muzeu, v Hongkongském muzeu umění a v Státním historickém muzeu naTchaj-wanu.

Provenience: Ze sbírky Ing. Bernardy Bartákové (1928–2018), získáno během jejího pracovního pobytu v Šanghaji, Pekingu a Kantonu v letech 1955–1956.