SUN SUNG-ČAO (1878-1968)

Malba na hedvábí. přípis v pravém dolním rohu: "V zimě éry Süan-tchung roku ťi-jou maluji v Nan-tchienu a předkládám k laskavému posouzení. Sun Sung-čao z Ku-wu. V Tou-men. " Negativní pečeť: Sun Sung-čao. Pozitivní pečeť: Sung žuo. Sun Song-čao (1878-1968) pocházela z Ťiang-su z tradiční vzdělanecké rodiny. V roce 1920 se připojila ke Společnosti pro studium maby při Pekingské univerzitě, později od roku 1952 působila na Ústředním výzkumném institutu pro kulturu a umění. Byla Čchi Paj-š'ho žačkou, věnovala se malbě květin a ptáků. Na jedné obrazové ploše jsou zde divákovi předkládány dva tradiční čínské motivy naplněné bohatou blahopřejnou symbolikou. Slivoň patří do "čtveřice vznešených", její květy rozkvétající za posledního sněhu jsou předzvěstí příchodu jara a symbolizují vytrvalost, naději, stejně jako krásu a čistotu. Zelí zde není jen prostou zeleninou, slovo označující čínské zelí je homonnymní se slovem "sto podkladů, sto bohatství", jeho zobrazení je tak přáním hojnosti a prosperity.