| Stručný popis předmětuOlej na plátně. Dídó byla sestrou fénického krále Pygmalióna z Týru, bájnou zakladatelkou a první královnou Kartága. Pygmalión zavraždil jejího manžela Sychaea, aby se tak zmocnil jeho pokladů. Dídó ale i s poklady uprchla. V Libyi koupila od místního krále půdu, kterou ohraničila býčí kůží a tím stanovila hranice budoucího Kartága. Jednoho dne u břehů Kartága díky silné bouři přistál Aeneas na své pouti z Tróje. Dídó se do něj beznadějně zamilovala, Aeneas však musel podle vůle Jovovy (řecky Zeus) pokračovat dál v cestě a zoufalá Dídó se rozhodla spáchat sebevraždu. Nechala svou sestru Annu vystavět hranici ze dřeva a na ni umístit vše, co jí Aenea připomínalo. Ten z dálky na lodi vidí hořící hranici s Dídó, jež se ještě pro jistotu probodla mečem, který obdržela od svého milého. Byla pak uctívána obyvateli Kartága jako bohyně. Na tomto obraze vidíme Dídó ve chvíli, kdy se proklála mečem na hranici plné vzpomínek na Aenea. Scéna se odehrává v interiéru, v pozadí vidíme manželskou postel a ženskou odcházející postavu, kterou bychom mohli ztotožnit s Annou. Oknem je naznačen průhled na Kartágo. V levém horním rohu je bohyně duhy Iris, již vyslala Juno (řecky Héra), aby ustřihla umírající Dídó kadeř a tím osvobodila její duši. |
#248846
ARCIMBOLDO VÁS SRDEČNĚ ZVE NA PODZIMNÍ AUKCI OLD MASTER
V neděli 18. listopadu v 15:00 se uskuteční již šestnáctá aukce Galerie Arcimboldo s názvem OLD MASTERS.
Aukce nabídne umělecká díla starých mistrů vytvořená v rozpětí od čtrnáctého do osmnáctého století, jež vesměs pocházejí ze soukromé sbírky. V naprosté většině jsou to obrazy, ale předkládá se i několik sochařských výtvorů. Jejich tematika je především náboženská a mytologická, avšak některé z vystavovaných prací jsou také krajinomalbami, zátišími a podobiznami.
Zájemce mohou oslovit hojné práce italských malířů, ať již ze sienské školy z období trecenta, renesanční benátské školy nebo takových proslulých tvůrců, jakými jsou Bernardo Strozzi či Sebastiano Ricci z časů baroka, anebo Francesco Guardi z benátské umělecké líhně osmnáctého století.
Ač výtvarná kultura Italů je zde početně reprezentována nejvíce, v dobré míře tu jsou zastoupeny mistrovské produkty vlámské a nizozemské tvorby, u nichž zazní zvučná jména jako manýristé Karl van Mander, známý také jako „severský Vasari“, životopisec svých uměleckých současníků, nebo Jan Bruegel starší, specialista na květinová zátiší. Mezi vystavovanými exponáty lze nalézt také práce, vytvořené v okruhu Petera Paula Rubense a Rembrandta van Rijn. Nechybí zde ani přední představitel žánrové malby, hojně rozvinuté právě v Holandsku, Jan Steen, vyznačující se ironickými moralitami na adresu lidských slabostí a špatností.
Milovník francouzské tradice nalezne v právě rozpouštěné sbírce ukázky klasicistně laděných vyobrazení, příznačných pro tento evropský region, ať jde o tradiční narativní námět nebo dekorace v podobě supraport.
Lze zde rovněž objevit příklady německé tvorby, renesanční z okruhu Albrechta Dürera i barokní. Při poukazu na stylový původ nabízených děl nelze opominout ani přítomný výsledek ohlasu rudolfínské tradice ze sedmnáctého století.
Soubor předvedených děl je důstojnou ukázkou bohatých uměleckých tradic a rozmanitosti ve vývoji evropské kultury.
Doc. PhDr. Jiří Vaněk, CSc.
